Mají duchové rádi rádio?

17. května 2018 v 21:52 |  Střípky myšlenek
Ležím si v posteli, objednávám nějaký blbosti na Aliexpressu a mám se fajn. Teda tak fajn, jak se jen může mít uzlíček nervů před maturitou. Protože si, sakra, nepamatuju vůbec nic, co jsem se dneska snažila do tý hlavy namlátit.
A najednou slyším nějaké hlasy. Chvíli se zaposlouchám, není to žádný známý hlas. Už vylítávám z postele, že jdu seřvat mladšího bráchu. Já ho totiž teďka hlídám, teda jako ono už je mu skoro deset, takže žádný velký a složitý hlídání, ale mamka je celej den v práci a my jsme doma sami. Já se teda musím postarat jen o pár věcí. O to, aby se najedl, což jsem nesplnila, protože jsem mu zapomněla dát oběd, a tak obědval bagetu, co si sám vytáhl, ale očividně se z ní tak najedl, že nepotřeboval ani večeři, tu jsem mu totiž taky nedala. A pak o to, aby se umyl, což se mi podařilo, vyčistil si zuby, kvůli čemuž jsem ho musela tahat z postele, ale taky se podařilo, a pak šel včas spát.
A já si myslela, že ten malej hajzlík si teď v pokojíčku pouští nějaký videa na tabletu, což samozřejmě nesmí, protože už má dávno spát. Vylezla jsem teda z pokoje - a hlasy neslyšela. Vrátila jsem se do pokoje - a slyšela je. Bylo jasný, že to jde zvenku, nebo spíš z garáže, která sousedí přímo s mým pokojem. S malou dušičkou a baterkou v telefonu, protože, přestože jsem už jedenáct let skautka, normální baterku nevlastním, jsem se vydala na průzkum. Tajně, aby mě nikdo neviděl, protože mám vrchní díl od pyžama jinej než ten spodní, já mám sice asi tak tunu pyžam, ale nikdy je nedokážu nakombinovat správně, a taky proto, že mám na hlavě odporný copy, abych měla ráno hezky vlnitý vlasy. Ne, že bych k něčemu potřebovala hezky vlnitý vlasy, když budu celej den zavřená ve svý kobce, ale chtěla jsem to vyzkoušet.
Čekala jsem, že v garáži bude táta, kterej s náma sice tenhle týden být nemá, ale objevit se tu může, že jo, a dělat něco do práce. On totiž naši garáž tuze rád využívá ke svým pracovním povinnostem, auto se tam pak ani nevejde. Nechtěla jsem ho zrovna dvakrát potkat, jsme teďka trochu na ostří nože, protože já jsem tvrdohlavá a on zas nespokojenej s mým výběrem vysoký školy.
Když jsem ale slyšela ženský hlas, říkala jsem si - sláva, mamka už se vrátila z práce a asi tam telefonuje.
Jenže všude tma jako v pytli.
A do té tmy zářil jediný maják - moje staré rádio.
A hádáte správně, to z toho rádia se ozývaly hlasy.
Myslím, že se mi v tu chvíli zastavilo srdce a do očí vyhrkly slzy, to asi proto, že jsem teď taková citlivka. Duchové! To bylo jediné možné vysvětlení. Přece se jen tak z ničeho nic nemohlo samo zapnout rádio v naší garáži. To nedává smysl.
No, po chvíli mě napadlo ještě jedno možné vysvětlení. Rádio je hned vedle žebříku na půdu, kam milerády lezou naše kočky. Je tedy dost dobře možné, že když jedna seskakovala dolů, vzala to přes knoflík na rádiu. Zabírá totiž velkou část toho rádia, takže není až tak těžký se trefit.
Anebo že by fakt duchové měli rádi rádia?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 boogie-de-ana boogie-de-ana | Web | 18. května 2018 v 8:19 | Reagovat

Asi jsem trošku bláznivá, ale mě se zdá možnost, že by si duchové pouštěli pro srandu rádio docela možná! :D

2 Chloé ▲ Chloé ▲ | Web | 18. května 2018 v 9:59 | Reagovat

Děkuju za tvůj komentář. :) Aspoň vím, že nejsem sama divná :D Máš super blog.

3 Kia Kia | Web | 18. května 2018 v 13:52 | Reagovat

Mě se něco takového stát, asi uteču do vedlejšího státu. Jsem strašný strašpytel! :D

4 zamotana zamotana | Web | 18. května 2018 v 17:25 | Reagovat

Já to celkem chápu. Duchům už to okolní ticho lezlo na nervy, tak si pustili rádio. Vždyť jsou to skoro lidi jako my! (:

5 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 19. května 2018 v 20:04 | Reagovat

[1]: No mně právě taky, byla jsem z toho ale pěkně vyděšená - co kdyby ti duchové i pro srandu ubližovali osmnáctiletým holkám? :D

[2]: Díky moc:)

[3]: Já taky. Fakt jsem v tu chvíli chtěla volat mamce. :D Ať žije dospělost! :D

[4]: Já je teda nechápu, náš soused se teď začíná učit na elektrickou kytaru, takže by ti duchové spíš měli být rádi, že je konečně ticho! :D

6 Ann Ann | Web | 19. května 2018 v 21:26 | Reagovat

Jop, můj táta taky není spokojenej s výběrem moji vejšky. :D I feel you. Jinak příběh zajímavej, ale byl by víc, kdyby to rádio nebylo zapojené, bez baterií (nebo na co jedou rádia, já jsem dítě moderní doby) :D

7 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 19. května 2018 v 22:14 | Reagovat

[6]: Rodiče s náma asi nikdy nebudou spokojeni :D Dobře, příště si pokusím své historky trochu přikrášlit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama