Do divadla chodí burani

20. června 2018 v 21:49 |  Střípky myšlenek
Na začátek vás musím všechny upozornit, že já se nepovažuju za nějakého renesančního člověka, za někoho vysoce kulturně vzdělaného a inteligentního, ale všechno má své meze.
Jsem poměrně častým návštěvníkem divadla, protože ho prostě miluju. Sama bych si na prkna nikdy nestoupla a obdivuju ty lidi, co to dokáží. Divadlo je podle mě něco mnohem složitějšího než film, vždyť si představte, že oni prostě nemají milion pokusů na jeden záběr, oni to musí zvládnout v tuhle chvíli. A vždycky mě dokáží tak vtáhnout. Protože se to prostě všechno děje teď, děje se to přímo přede mnou a jako by se to dělo i se mnou.
Štve mě ale, jak se lidi v divadle chovají. No tak! Je to přece jakási společenská událost, a tak by člověk měl přijít alespoň trochu slušně oblečen.
Jednou jsme byli se třídou v Národním divadle. Všichni naprosto slušně oblečení, kluci normálně obleky, holky snad nejhezčí šaty, co doma našly. Naše třídní i náš češtinář nám totiž už dlouho dopředu tloukli do hlavy, že tam prostě nesmíme přijít jako prasata, že Národní, to je něco, že tam teda rozhodně nebudeme dělat ostudu. A my jsme ji teda rozhodně nedělali. Zato nějaká třída vedle nás ano. Většina v riflích, kluci je samozřejmě doladili mikinami. Nestačili jsme zírat. Třídní s češtinářem na nás pak byli náležitě hrdí.
Teď jsem zas byla na otáčivém hledišti v Českém Krumlově na Draculovi (což mimochodem doporučuji! Otáčivé hlediště má své kouzlo a Dracula do něj dokonale zapadá) a chvíli jsem přemýšlela, jestli jsem si spíš nespletla cestu a neocitla jsem se někde v hospodě. Já teda chápu, že se to hraje pozdě večer a venku (je to divadlo s nejvyšší stropem, jak tam úvodem říkají, vždycky se tomu zasměju), takže pak člověku může být trochu zima. Jenže to neomlouvá pány, kteří si to tam nakráčeli například v maskáčových kraťasech, žabkách a špinavých tílkách. A dámy taky možná mohly zvolit něco vhodnějšího, než barevné legíny s Adidas trikem a sportovními botami (protože si očividně zrovna běžely svou večerní trasu za krásným tělem a po cestě natrefily na divadlo). Až jsme se tam s mamkou skoro cítily jako mimoňové, protože jsme byly v šatech snad jediné. Ale já si za svým slušným oblečením stojím!
A k tomu ještě velmi vybrané chování. Když začne divadlo, mají podle mě být lidi zticha, nemluvit. Občasné slůvko bych i prominula, ale tady za námi seděli nějací lidé, kteří se půlku divadla prochechtali (protože Dracula plný mrtvol je samozřejmě zábavička k popukání, hihihi) a bavili se o něčem úplně mimo téma. Jestli jste si chtěli popovídat, tak jste fakt radši měli jít do té hospody, kde za pivo necháte tak třicet korun (dobře, zrovna v tom Krumlově možná víc), a ne si kupovat lístky do divadla za sedm set.
Vlastně vůbec nechápu, proč někteří lidé do divadla chodí. A proč jsme vlastně všichni takoví burani (já se mám totiž taky ještě co učit, nebudu lhát).
Ale lidi mě naštěstí nezastaví před tím, aby pro mě lístky do divadla byly tím nejkrásnějším dárkem. Nezařídí, že divadlo přestanu milovat. To totiž asi nezvládne zařídit nikdo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BÁRA BÁRA | Web | 20. června 2018 v 22:01 | Reagovat

Je super, že aspoň doma něco děláš, já tak taky začínala :-).

Naposledy, když jsem byla v divadle, měla jsem podobné dojmy. Vyrazila jsem v lodičkách a šatech a potkala jsem se tam s bosými lidmi v batikovaných tričkách (jejich menší obrana - byly to Duškovy Čtyři dohody, takže je to trochu na místě, ale stejně mě to zarazilo - bylo to normální divadlo!). Hned na začátku se potom několik lidí hlasitě sebralo a odešlo ze sálu, protože lístky dostaly asi zadarmo a obsah představení je až pobuřoval - myslím, že sám Dušek je musel slyšet.

Je dobře, že se od divadla nenecháš odradit. Já taky často nechodím a je to škoda, budu to muset napravit :-).

2 Lucy Lucy | Web | 21. června 2018 v 11:30 | Reagovat

V divadle jsem byla dobrovolně jen jednou. Také je obdivuji, na tom jevišti. Já bych to nedokázala.

K tomu oblečení s tebou naprosto souhlasím. Když jsme nedávno byli v divadle, byla tam jedna partička, která měla oblečené džíny, špinavé trička a mikiny. Byla to hrůza, každý na ně koukal...

Musím napravit to, abych chodila do divadla častěji, je to super :)

3 Lucka Lucka | E-mail | Web | 22. června 2018 v 16:26 | Reagovat

Já to mám jak kdy, ano, do národního a Karlína jsem šla ve společenských šatech, řádně načančaná. Do menších divadel jako Broadway nebo semafor volím většinou džíny - ale tmavé, ne žádné roztrhané a nějaký top či košili. U toho venkovního divadla nevím, tam bych asi džíny prominula, případně i ty kraťasy, přeci jen je to takové volnější a uvolněnější atmosféra. :-)

4 hrachajdice hrachajdice | Web | 22. června 2018 v 19:03 | Reagovat

občas do divadla zajdu , je fakt, že džíny už tam jsou v převaze . Jednou jsem byla na muzikálu o fotbalovým klubu a tam přišli i v dresu a šále :D . Ale tam se to fakt hodilo . Jinak já mám černý kalhoty a černej top do divadla ,stačí .

5 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 24. června 2018 v 21:40 | Reagovat

[1]: Cože? Je teda pravda, že jednou jsem taky chtěla odejít z divadla, ne, že by mě to pobuřovalo, jen to prostě bylo hrozný a nebavilo mě to :D Ale plánovala jse se tajně vytratit o přestávce a nakonec jsem radši zůstala, protože i tak by mi to bylo blbý... No, fakt mi přijde šílený, že se někdo zvedne a odejde přímo při představení!

[2]: Jo, divadlo rozhodně je super a já se snažím chodit co nejčastěji:) Pořád dostávám nějaké lístky, tak se mi to daří :D

[3]: Já bych možná venkovní divadlo brala jako uvolněnější, ale nevím, zrovna to otáčivé hlediště v Krumlově mi přijde jako takový pojem, že je to prostě dost kvalitní divadlo, něčím zvláštní a tak, ne jen něco obyčejného pod širým nebem. Hrají tam opravdoví profesionálové a já je prostě ráda ocením tím, že se hezky obléknu :D

[4]: Zrovna na tom muzikále o fotbale by mi to přišlo docela vtipné a asi bych to zvládla :D

6 Bublushka Bublushka | Web | 17. července 2018 v 11:00 | Reagovat

super pohled ;) chápu tě a vidím to podobně, ale už to po letech tolik neřeším, já jsem v divadle i z druhé strany (divadlo miluju ale na lístky zkrátka nemám) ale zamilovala jsem si ho amatérsky jako herec a musím říct, že nefungující publikum je na nic, co nejvíc nesnáším je když do divadla berou lidi děti, když se nejedná vůbec o dětské představení, nebo třeba mimina, která z toho ani nic nemají a ve tmě s hlukem z jeviště se zákonitě rozbrečí- chápu že rodiče chodí rádi do divadla ale nemohou to na rok oželet než díte trochu vyroste-ještě když si to sami nemůžou užít? sama jsem setkala i s tím že herci představení přerušili kvůli hlučným divákům- bylo to podobně jako u tvé zkušenosti s draculou- představení bylo venku u jedné restaurace a lidi se bavili jako by se ni nehrálo a ještě tam děsně otravovali děti pro které to fakt nebylo určeno a když jsem něco řekla tak se maminka hrozně osočila...ale že vážně rušili to ji nezajímalo- lidi se vážně neumí chovat a možná právě takové věci je trochu poučí, ale obávám se že se s tím musí počítat, myslí si totiž že když platí mohou všechno

7 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 8:40 | Reagovat

[6]: Jo! Malé děti jsou v divadle taky hrozné. Rozhodně to není jejich chyba, ale chyba rodičů,  já to prostě nepochopím. Rodiče zas chtěli se mnou do divadla pořád tahat bráchu, když mu bylo tak šest, jsem jim to zakazovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama