Jak je čtení knížek intimní

3. června 2018 v 11:28 |  Střípky myšlenek
Možná mě teď všichni budete považovat za blázna, ale já si opravdu myslím, že ve čtení knížek je značná dávka intimity.
Když čtu já, nechám se ovládat emocemi. Ráda se u knihy zasměju (i když to spíš v duchu). Pokud mě kniha rozlítí, neváhám se mračit a u smutného příběhu se rozhodně nevyhnu slzám.
Jsem člověk, který brečí snad u každé druhé knížky. A nemyslím si, že je to špatně. Je důležité se občas vybrečet a vyplavit všechny ty smutky, úzkosti a nespravedlnosti, takže když brečím u knihy, většinou nikdy nebrečím jen kvůli knize, jsou v tom všechny ty smutky, úzkosti a nespravedlnosti z mého života.
Když čtu knížku, která pro mě něco znamená, která mi přijde skvělá, ráda u ní projevuju emoce. Zároveň nerada projevuju emoce před lidmi - jsem dosti uzavřený člověk.
A proto mi nejde dohromady čtení a veřejnost. Možná ještě, když je někde spousta lidí, to si totiž můžu být skoro jistá, že díky svému vrozenému šedomyškovství a neviditelnosti si mě zas tolik lidí nevšimne.
Ale nikdo po mně nemůže chtít, abych si četla například v místnosti, kde jsou jen dva lidé. To je pak jasné, že když smutně popotáhnu (snažíc se zadržet slzy), tak si toho ten druhý člověk hned všimne.
Proto nečtu před lidmi, se kterými si nejsem dostatečně blízká. Lidé, se kterými si blízká jsem, už ví, jak na mě knihy dokáží zapůsobit a jak je vnímám, přesto se pláči před nimi stále ještě vyhýbám. Jenže lidé, kteří mě tolik neznají, by to nemuseli chápat. Nebo by to možná chápali - ale já jim prostě jen nechci ukázat tolik ze mě. Protože když čtu knížku, je vidět všechno, jsem vidět já.
Mám takovou oblíbenou představu ideálního rande - já, on a dvě knihy. Když to někomu řeknu, nechápe mě. Ale pro mě to čtení před tím správným klukem bude znamenat strašně moc. Bude to znamenat, že se před ním dokážu otevřít.
Zatím ale přece jen pořád preferuju čtení knížek hezky o samotě. Jen já, knížka a mé emoce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 boogie-de-ana boogie-de-ana | E-mail | Web | 4. června 2018 v 17:46 | Reagovat

Je dobré takové citové uvolnění skrze nějaký příběh :) a rozhodně chápu ideální podobu rande - není nic lepšího, než když se sejdou dva knihomolové!

2 hrachajdice hrachajdice | 4. června 2018 v 20:29 | Reagovat

Na 1000 % chápu

3 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 6. června 2018 v 14:05 | Reagovat

[1]: Snad se tedy někdy i uskuteční:D

[2]: To jsem ráda, že někdo taky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama