Klub rváčů - Chuck Palahniuk

30. června 2018 v 19:58 |  Co čtu
Palahniuka jsem začala s povídkou Střeva, kterou jsme si četli na hodině češtiny. Sice se říká, že je to jedna z nejdopornějších povídek, že u ní lidé zvrací a omdlévají, ale mně se docela líbila.
Nedá se teda asi říct líbila - hnusné to bylo. Ale rozhodně mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla sáhnout po autorově snad nejznámější knížce, po Klubu rváčů.
Ani ten se mi samozřejmě nelíbil. Jak by se mi mohlo líbit tolik násilí a odporných věcí na ani ne 200 stránkách? Jenže to prostě má v sobě něco, co vás donutí to číst dál, co vás donutí to někde v tom temném koutku duše milovat.
Věděla jsem ten největší spoiler tohohle příběhu. Omylem mi ho někdo prozradil. Proto jsem ke knize přistupovala trochu skepticky, říkala jsem si, že to třeba nebude tak dobré, když to "wow" na konci mě už nečeká.
Jenže tohle je asi knížka, který by si každý měl přečíst (minimálně) dvakrát. Jednou, aby ho překvapilo to rozuzlení, podruhé, aby chápal všechny ty narážky. A uměl si to už dokonale představit.
Musím ale přiznat, že úplně nejvíc z celé knížky se mi snad líbil autorův dovětek. Já mám vždycky ráda nějaká ta slova od samotného autora a tohle bylo prostě neuvěřitelné. Zjistit, co všechno tahle knížka odstartovala a co všechno existovalo už dávno před ní, i když jsem si to nikdy nedokázala ani představit. A taky trochu nakouknout Palahniukovi do hlavy. I když jsem si při čtení Klubu rváčů říkala, že autor musí být tak trochu magor, tímhle mi začal být sympatický. To ale vůbec neznamená, že sám Chuck Palahniuk vypadá jako nějaký člen Klubu rváčů. Fakt.
Myslím, že tímhle jsem s ním neskončila. Že budu číst další jeho knížky a povídky a zase se mi to nebude líbit, ale budu toho chtít víc.
Možná je tohle to, o co se on snaží.

Výsledek obrázku pro klub rváčů kniha

Mimochodem, podívala jsem se i na film. Některé věci se tam možná trochu liší, u pár scén jsem musela zavřít oči, ale jinak si myslím, že je to skvělé. Doporučuju.
A asi jsem se při tom zamilovala do Edwarda Nortona.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bublushka Bublushka | Web | 17. července 2018 v 10:52 | Reagovat

jo na klub rváčů musíš mít žaludek, ale sama taky nevím jak bych k němu přistupovala neznat předtím film (ten ti mimochodem vřele doporučuji ;) ) kniha mě tedy tak nezvala protože už znám film a jediné co bylo jinak byl konec, autorův styl moc nemusím (četla jsem ještě od něj Snuff, který má hloupu zápletku a je to ještě sprostčí a vlastně o ničem, ale svým způsobem zajímavý pohled na uplně jiné lidi)  film je skvělý a bez knihy by nebyl... ale z knihy mi toho v hlavě vlastně moc neuvízlo- je že hrdinové byli trochu jiní... jo a komiksově vyšlo pokračování- to jsem ještě nečetla ale jsem zvědavá ;)

2 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 10. srpna 2018 v 8:43 | Reagovat

[1]: Mě třeba ten jeho styl doslova přitahuje. Přijde mi takový jiný a to se mi vlastně i docela líbí. Já třeba to pokračování úplně číst nechci, bojím se, že by se mi to celé zkazilo - nemám moc ráda, když někdo vydá pokračování jen proto, že ta první knížka byla úspěšná, i když to pokračování vůbec mít nemělo, což je podle mě zrovna tenhle případ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama