První láska se na mě podepsala

21. srpna 2018 v 10:09 |  Střípky myšlenek
Poprvé jsem se zamilovala, když mi bylo asi patnáct. Jsou to už čtyři roky , ale mám pocit, že to bylo také naposledy, co jsem někoho milovala.
Milovala jsem ho celé dva roky a za tu dobu ho viděla jednou. Vážně. Bydlel dost daleko. Spousta lidí asi nechápe, jak je to možné, ale mně nikdy tolik nešlo o vzhled, spíš o to, jaký ten člověk je.
S tímhle klukem jsme si ale často volali a já se do něj vlastně tak trochu zamilovala hned poprvé, co jsem slyšela jeho hlas.
Milovala jsem na něm úplně všechno - kromě toho, že on nemiloval mě. Rozhodně jsem mu nebyla lhostejná, ale pro mě to nikdy nebylo dost, pořád jsem chtěla víc a tlačila na něj.
Často jsme se kvůli tomu hádali a vlastně všechno jednou velkou hádkou skončilo. Myslím, že v té chvíli už jsme byli oba dva naprosto psychicky vyčerpaní a že to takhle skončit muselo.
Hodně jsem na něj pak myslela. Postupně to sláblo, ale stejně jsem tu a tam vzpomínala na to, jak mi s ním vlastně bylo dobře. Jak jsem mu mohla říct cokoliv. Příliš se lidem neotvírám, ale jemu jsem otevřela úplně celé svoje srdce.
Poslední dobou si ale začínám všímat jedné trochu nepříjemné věci. Přestože, jak jsem říkala, mi u kluků o vzhled až tolik nejde, dost se mi líbí podobné vzhledové typy jak on.
A když si s nějakým klukem píšu, hledám to, co jsem měla v něm. Jenže to tak nějak nenacházím. Ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by se mu vyrovnal.
Nemůžu říct, že bych ho ještě stále milovala. Nedávno jsem už to nevydržela a ozvala jsem se mu, abych zjistila, jak se mu daří. On pracuje a stěhuje se do vlastního bytu, já se chystám na vysokou. A ještě dál od něj. Vím, že jsme každý už úplně někde jinde a že všechny ty hádky se nedají smazat, ale pořád je v něm ten kluk, kterého jsem tolik milovala. Myslím, že by stačilo říct, a rozjela bych se za ním přes celou republiku, jen abych ho mohla vidět, i když vím, že mezi námi nikdy nic nebude.
Jen mě překvapuje, jak taková první láska dokáže ovlivnit - tak, že pak hledám černovlasé kluky s modrýma očima a jakákoliv psaná konverzace mě do chvíle omrzí, protože to není ono. Protože to není on.
Nezbývá mi než doufat, že až se dostanu na vysokou, objeví se ten pravý, nejlépe nějaký hnědooký blonďák, který mě tohohle zbaví. Někdo, díky komu budu moct zase milovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 22. srpna 2018 v 16:34 | Reagovat

Kontaktovat někoho po takový době je hloupost , můžeš si to zidealizovat a o to tvrdší bude pád na zem :(

2 Zlozana Zlozana | Web | 23. srpna 2018 v 17:06 | Reagovat

[1]: Já myslím, že jsem ho měla trochu zidealizovaného úplně vždycky. Pád to teda možná bude, ale chyběl mi, tak kdo ví, jestli by bylo lepší se trápit tím, že o něm už tak dlouho nic nevím, nebo tím, že jsem si ho zidealizovala...

3 Bublushka Bublushka | Web | 5. září 2018 v 13:33 | Reagovat

dostat se z první lásky je vždy těžké (sama jsem byla nešťastně zamilovaná 4 roky a to jsme spolu ani nechodili :D ) a já třeba žádnýho kluka co pro mě hodně znamenal nedokáže ze svého srdce dostat a nakonec to ani nechci, nakonec jsem toho svého snad pravého našla- věřím tomu i když je to těžké... a ty taky věř- nakonec se najde- možná mu bude v hodně věcech podobnej ale nakonec to bude někdo jinej- ale najde se i když občas je to čekání delší než by člověk chtěl ;) (a taky se často najde ve chvíli kdy úplně přestaneš hledat- jako u mě)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 11. září 2018 v 20:03 | Reagovat

Taky si hodně všímám hlasu...Posledně jsem v parku slyšela takový krásný mužný hlas, s někým telefonovat. Fakt jsem byla unesená, skoro jsem se zastavila a ohlížela se, kde je ten nádhernej chlap. No, pár metrů za mnou stál takovej malej, tlustej, kozatej chlapík s telefonem...:D
Jsi mladá láska ještě přijde, a ne jedna...

5 Zlozana Zlozana | E-mail | Web | 16. září 2018 v 21:57 | Reagovat

[3]: Já ho že svého srdce taky tak úplně nechci dostávat, protože mě nějakým způsobem ovlivnil a tvořil to, čím jsem teď. A věřím, no, jsem asi pořád bláznivá romantička, jen mě to čekání už občas nebaví. :D

[4]: :D No, hlas je pro mě třeba důležitou součástí u kluka. Mně by i ta jedna stačila:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama