Listopad 2018

Co jen chtít k Vánocům?

29. listopadu 2018 v 10:47 Střípky myšlenek
Jsem naprostý milovník Vánoc. Miluju tu atmosféru, světýlka, ozdobené stromky, cukroví... Patřím k těm lidem, co Vánoce netrpělivě vyhlíží už od půlky října.
Od konce listopadu pak nosím vánoční svetry. Letos jsem si koupila nový (ke dvěma z předchozího roku) a mám z něj neuvěřitelnou radost, protože jsou na něm rolničky! Ten svetr cinká! Prostě správný dospělák, co vám budu povídat.
Kámen úrazu ale nadejde vždy s psaním dopisu pro Ježíška. Ano, u nás se ještě píše dopis Ježíškovi, protože brácha v něj pořád věří, přestože už je v páté třídě.
Nevím, co si přát. Já prostě nevím. Letos jsem horkotěžko vypotila látkové pytlíky na ovoce a pečivo, mixér, jeden komiks, brož s broukem a čtečku.
A přitom vymýšlení mi došlo, že nic nechci, protože už prostě všechno mám. Možná nejsme nejbohatší, nejezdím na dovolenou a podobně, ale mám všechno, co potřebuju. A to je super.
Někteří takové štěstí ale nemají. A tak jsem si říkala, že letos ty Vánoce pojmu trochu jinak. Rozhodla jsem se, že každou adventní neděli přispěju menším (protože přece jen pořád nejsem až takový boháč) finančním obnosem někde, kde je to potřeba.
Zatím mám na dvě neděle vybranou koupi nocleženky a příspěvek na Dobrého anděla, protože toho už podporuji nějakou dobu, teď bohužel ne příliš aktivně. Stále mi ještě ale ještě chybí dvě - a tak se obracím na vás.
Jestli vás napadá, kam by se dalo přispět, aby to pomohlo, dejte mi vědět. Budu ráda za všechny nápady!
A jestli vám teď došlo, že vlastně taky máte všechno, co potřebujete, budu ráda, když třeba tu stovku taky někam dáte. Bylo by hezké, kdyby se kouzlo Vánoc zase trochu přesunulo z těch světýlek, cukroví a vánočních svetrů (ač se jich stejně odmítám vzdát) na tu pomoc druhým.
Nemají být Vánoce přece právě o tomhle?

Málo si všímáme

16. listopadu 2018 v 8:44 Střípky myšlenek
Jedu vlakem a většinu cesty čumím do telefonu. To je ve vlaku taková moje tradice, vždycky si vyřídím veškeré resty, všem odepíšu a podobně.
A pak najednou vykouknu z okna a pode mnou se rozkládá Třebíč. A je to nádhera.
Občas se takhle podívám a říkám si, jestli je to pravda, jestli svět vážně až tak krásný. Pak mě mrzí, že mu možná nevěnuju tolik pozornosti, kolik bych měla.
Že občas prostě jdu a vůbec si nevšímám. Jsem jak slepá. Zahloubaná do svých myšlenek a nezajímá mě, co je kolem.
Stává se mi, že někudy chodím třeba dva měsíce a až pak si všimnu, že ten dům má moc hezká okna, nebo že je tam pamětní deska a tak.
Není to prostě strašná škoda, že lidé sice vidí, ale tak málo si všímají?

Halloweenské občerstvení a rychlá výzdoba

5. listopadu 2018 v 18:42 Rady a tipy
Pořádala jsem Halloweenskou párty pro skauty 13+ a na takové akci prostě nemůže chybět tematické občerstvení. Já jsem dost improvizovala, abych to měla co nejjednodušší, zjednodušovala jsem si recepty, co jsem našla na internetu. A tak jsem si říkala, že třeba za rok se vám to může hodit, až budete stejní lenoši jako já (a budete chtít udělat velkou parádu za málo peněz, protože náš rozpočet nebyl nic moc).
Předem se omlouvám, že jsem si všechna jídla nefotila samostatně (a teď už je na to pozdě), takže přidávám jen nějaké hromadné fotky, abyste si dokázali představit, jak to tak nějak vypadalo.

Halloweenské občerstvení

Halloweenské občerstvení

A teď už se můžeme vrhnout na "recepty"!

Pudinkové hroby
Můžete je vidět hned v popředí první fotky. Udělala jsem dva litry čokoládového pudinku a rozlila ho do přibližně 35 silikonových košíčků na muffiny. Uznávám, růžová se zelenou možná nejsou k hrobům ideální, červené košíčky ve tvarů srdcí už vůbec ne, ale kupovat košíčky nové jsem si dovolit nemohla (a přišlo mi to zbytečné). Také mě nenapadlo, do čeho jiného to nalévat, třeba budete kreativnější. Na sušenky jsem pomocí rozpuštěné mléčné čokolády a špejle nakreslila kříže (které vypadají jak od děcka) a nápisy RIP (což taky vypadá jako od děcka, ale u písma se to dá lépe omluvit). Myslím, že by bylo lepší, kdybych zvolila nějaké menší sušenky, ale co už. Pak už zbývalo jen rozrdolit na vrch nějaké koka sušenky, což má simulovat hlínu, a je hotovo. (Na některé hroby mi tedy nezbyly sušenky, tak jsem použila pusinkové duchy.)

Pusinkoví duchové
Pusinky asi znáte, rozšlehané bílky se spoustou cukru. Recepty se na ně občas liší a každý má asi ten svůj, já už ani nevím, podle kterého jsem je dělala, takže přesné množství ingrediencí ode mě nečekejte. Když dělám pusinky normálně, kydám je na plech prostě lžící (estetika na prvním místě, že), teď jsem si ale dala práci a pomohla si zdobičkou, aby měli opravdu tvar podobný duchům. Viděla jsem i video, kde slečna dělala pusinky ve tvaru kostí, ale na to mé umělecké schopnosti už nestačily. Hotovým pusinkám pak stačilo znovu za pomocí špejle a rozpuštěné čokolády dokreslit očička a je hotovo. Setkali se s velkým úspěch, i když někteří tvrdili, že vypadají jako bílé exkrementy, no.

Muffiny jako dýně
Muffiny jsem prostě chtěla péct, protože jsou mou silnou stránkou (to jsem si myslela, než se mi celá trojitá dávka zdrcla - nikdy, ale vážně nikdy nešlehejte rovnou naráz máslo, cukr a vajíčka. Začněte bez vajíček. I když to v receptu třeba není, možná vám to pak ušetří spoustu nadávek), ale potřebovala jsem vymyslet, jak to udělat, abych na nich pak nemusela dělat nějaké šíleně složité kreace. Nebo dělat krém, protože skoro v každém je máslo a to zrovna nikde nebylo v akci. Nakonec jsem to vymyslela jednoduše - udělala normální vanilkové muffiny podle receptu (který si jistě najdete na internetu), mrskla do těsta oranžové barvivo a pekla. Potom jsem na ně čokoládou (a špejlí, zase, věrná pomocnice) nakreslila obličeje jako na dýně. Teda mělo to být jako na dýně, ale ty muffiny byly malé (a mé umělecké nadání také), takže ve výsledku jsou to takoví smajlíci. Díky oranžové barvě ale většina pochopila, že se jedná o dýně.

Nebojte se barviva
Tohle není tak úplně recept, jako dobrá rada. Nebojte se barviva! Použila jsem ho v předchozím receptu. Někdo další zase obarvil obyčejnou bábovku na zeleno - a hned to vypadá více halloweensky. Barvy prostě v tomhle případě udělají hodně. Já používala nějaké obyčejné práškové barvivo, pokud jste ale machři a máte čas, můžete se pokusit něco obarvit přírodní cestou.

Buchta s pavučinou
Až na to, že já ani mamka neumí kreslit pavouky, bylo tohle dost snadné. Obyčejný piškotový korpus, na něm vanilkový pudink. Kouzlo je v tom, že je na něm ještě nakreslená čokoládovou polevou pavučina s pavouky. Rychlé, mňamka, pro hodně lidí. A když se vykašlete na pavouky, zvládnou to i ti méně nadaní.

Párky jako mumie
Koupila jsem malé párečky a listové těsto, které jsem nakrájela na proužky. Těmi jsem pak začala obvazovat párky. Nechala jsem kousek místa na oči, které jsem na ně pak ale nedala, protože jsem nevěděla jak. Nic mi tam nedrželo, že ano. Takže vlastně ve výsledku nevypadaly jako mumie, ale jako divně obalené párky, zato se snědly snad nejrychleji ze všeho.

Sladké mumie
Tak tohle byl trochu omyl. Někde jsem viděla recept na pizza mumie, ale nechtělo se mi s tím tak dělat, bála jsem se, že se sýr moc rozteče a tak... Tak jsem se rozhodla udělat sladkou verzi. Z listového těsta jsem vykrájela kolečka, ty pomazala červenou (nevím, jaká to byla příchuť, důležitá je barva) marmeládou a položila na to rozinky jako oči. Potom jsem si zbytky těsta nakrájela na tenké proužky a začala to pokládat na kolečka tak, aby vypadaly jako zafačovaná mumie. Na fotce můžete vidět, jak vypadaly před upečením - už tehdy možná nic moc, ale dělala jsem to s desetiletými dětmi, tak snad odpuštěno. Po upečení se z toho ale staly odporné zrůdy. Těsto dost vyskočilo, takže to vlastně byly koule, rozinky se mi snad povedlo spálit na uhel. Ani nevím, jak mumie chutnaly - u první várky sice děti-ochutnávači prohlásili, že dobré, ovšem na Halloweenu se nesnědlo snad nic. A to jsem jich udělala dost. Možná příště zkusím tu slanou variantu, nebo jiné těsto.

Sladké mumie

Sýrová košťata
Recept jsem našla na internetu a myslela jsem si, že to bude super jednoduché. Ve výsledku to tak úplně nebylo, ale tahle košťátka podle mě vypadají božsky (i když pravda, na odbyt pak tolik nešla, nechápu, já sýr miluju), takže to za to stojí. Stačí vám k tomu plátkový sýr (a dejte si pozor, ať ho nekoupíte s dírami jak já na první pokus), soletky (či jiné tyčky) a pažitka. Plátek sýra jsem si vždycky rozdělila na půlku, na té půlce pak nakrájela "třásničky" (nikdy jsem nebyla dobrá v popisování, prostě jako kdybyste ho chtěli nakrájet na tenké proužky, ale nedoříznete až do konce, aby vám to pořád drželo u sebe). Pak to obmotáte kolem soletky, zavážete pažitkou (která se teda takhle v řijnu neshání až tak dobře), aby to drželo, a máte hotovo. Doporučuju sýr třeba hodinku předtím nechat venku z ledničky, aby se trošku zahřál, jde to pak lépe. A u košťátek mám dokonce fotku, kvalita sice nic moc, ale snad z ní lépe pochopíte, jak mají vypadat.

Sýrová košťata

Chipsy, bonbóny a podobně
V období Halloweenu se dá tematické občerstvení i snadno koupit. Něco mají snad v každém obchodě - já byla v Lidlu, Albertu, Kauflandu a Tescu. Některé věci jsou možná příšerně předražené, v Lidlu mě třeba pobavila spousta obyčejných věcí, které byly jen v tematickém obalu. Já chtěla něco, co bude dobře vypadat i po vybalení. Naštěstí i takové věci se tam našla - chipsy ve tvaru pavučin, pavouků, duchů, gumové žížalky, upíří zuby... Stačí jen trochu pohledat a člověk najde něco i za rozumnou cenu.

Pití
Podle mě je super si i nějak pohrát s pitím. Nám se to bohužel úplně nepodařilo. Nezbyla mi na to energie, navíc se mi ani nepovedlo vymyslet nebo najít nějaký super trik. Jasně, existuje spousta nápadů, jak si pohrát s ledem, který se vhodí k pití do mísy (vodu do gumové rukavice pro tvar ruky atd.), ale my měli prostory bez ledničky či mrazáku a já to tam připravovala už hodinu a půl dopředu, to by ten led přivezený z domova do té doby roztál. Většina dalších nápadů se vztahovala jen k jedné skleničce, ale hrát si s drinkem pro každého se mi taky nechtělo. Takže jsem jen nakoupila množství kofoly, džusů, minerálek. A dětské halloweenské šampaňské - to sklidilo největší úspěch.


Kvůli všem přípravám programu a občerstvení mi na výzdobu už nezbylo příliš času. Snažila jsem se tak o něco levného a rychlého.

Balónky
Nakoupila jsem 10 černých a 10 oranžových balónků. Nafoukli jsme je, nakreslili (tím chci říct nadaná kamarádka nakreslila) na ně permanentními fixy různé obličeje, pavučiny, netopýry a podobně. Pak jsme se je rozmístili po místnosti a udělalo to docela dost.

Girlandy
Kluci (ano, kluci!) se rozhodli s výzdobou pomoct, protože pro mě to víceméně skončilo balónky, a udělali tu nejlepší věc na světě. Girlandu. Z černého papíru vystříhali netopýry a navěsili je na provázek. To jsme pak rozvěsili všude možně po místnosti a vážně už to tam vypadalo skvěle.

Oprátka
Nedávno mi jeden z kluků ukazoval, jak umí uvázat oprátku (nejsme sebevrazi, ale skauti, ti umí uvázat skoro všechno - teda až na mě, já jsem levá). A tak mě teď napadlo, proč toho nevyužít. Vzala jsem provaz, donutila ho, aby ji uvázal znova, a pověsili jsme ji nad dveře. Myslím, že to byla nejoblíbenější dekorace všech účastníků.

A párty je připravená. Pokud vás zajímá, jak jsme si poradili s programem, koukněte se TADY.

Halloween pro téměř dospělé

5. listopadu 2018 v 17:32 Rady a tipy
Pořádala jsem teď pro skauty 13+ Halloweenskou párty. Nemohla to být samozřejmě párty v tom pravém slova smyslu, žádný alkohol a podobně.
Myslela jsem si, že najít nějaké halloweenské aktivity, které by mohly bavit i trochu starší "děti" (jak jim ráda říkám, protože jsem starší než většina lidí, co tam byla), bude hračka. Nebyla.
Nakonec sice vše docela dobře dopadlo, ale trochu jsem s tím bojovala. A tak jsem se rozhodla, že se o náš program podělím i tady - třeba za rok taky budete něco pořádat a bude se vám to hodit. A třeba ne. Nevadí!

Dlabání dýní
Já vím, je to klasika a napadne to asi každého. Ale pro jistotu. Dlabat dýně je prostě nutnost. Je to trochu horší, když vám přijde 20 lidí - sehnat pro každého dýni se asi úplně nedá a rozhodně to nebylo v našich finančních možnostech. Nakonec jsme dýně vzali 4 a lidi rozdělili na skupinky po pěti. Občas trochu problém se domluvit, jak a co tam vyřežou, ale jinak si myslím, že je to snad větší sranda, než kdyby dlabal každý sám.

Los hrůzy
Tahle aktivita nejspíš nebude oblíbená v kolektivu něžných květinek, u nás se taky objevilo pár odpůrců. I tak to ale byla sranda! Jde o to, že posbíráte doma všechny možné zbytky (my měli kečup, hořčici, kyselé okurky, olivy, jogurt, nějaké topingy atd...) a napíšete je na papírky. Lidi pak rozdělíte do dvou skupin, každá skupina potom vyšle jednoho svého zástupce. Oba si vylosují ingredienci z klobouku. Následně ty dvě věci dohromady rozmixují a oni soutěží v tom, kdo to rychleji vypije. Aby se nám to lépe mixovalo a pilo, třetí (tekutou) ingredienci (my měli mléko, vodu, citronku, lák z oliv a z okurek, jakousi sojovou rybí omáčku) si hodí kostkou. Vznikaly dost zajímavé kombinace a minimálně já, jakožto ovladač mixéru, jsem se dobře bavila. Hlavně potom, když jsem za trest taky měla losovat a vylosovala jsem si dýňový kompot, bílý jogurt a mléko - ňam.

Mumifikace
Nenáročná aktivita, na kterou vám stačí jen toaleťák. My vzali větší a levnou variantu, žádné měkké třívrstvé pohodlí tady totiž nepotřebujete. Lidi jsme zase rozdělili, tentokrát do pěti skupinek po čtyřech, i když by tu vůbec nevadilo je rozdělit do dvojic (2-3 lidi ve skupince by byli ideální). Jejich úkolem bylo vybrat si jednoho, který bude mumie, a toho zabalit do toaleťáku. Vyhrál ten, kdo celý papír spotřeboval nejrychleji (a byl na jejich mumii, ne někde na zemi), následně jsme vyhodnotili i nejhezčí a nejzabalenější mumii. Pro všechny pak samozřejmě bylo největší zábavou házet po sobě kopce toaleťáku, takže pozor, na úklid to může být horší.

Beer pong bez piva, zato s okem
V létě jsem poprvé hrála beerpong a až na ten alkohol (protože moc nepiju) mě to docela bavilo. Navíc je to i párty hra, tudíž na Halloweenskou párty jako dělané, ne? Pingpongový míček se za pomocí fixy lehce přemění v oko a může se začít. Lidi rozdělíte na dva týmy, na oba konce stolu rozestavíte kelímky do tvaru pyramidy (my měli 20 hráčů, takže jsme zvolili 50 půllitrových kelímků, na každou stranu stolu 25). Ty se normálně plní alkoholem (pivem), my jsme je naplnili (nutno dodat, že rozhodně ne celé, většinou jen po dně) vším možným. Dobrými věcmi (kofola, minerálka...) a špatnými (citrónka, rajčatový džus...). Potom se mohlo začít. Vždy jeden člen týmu hází a snaží se trefit do soupeřova kelímku. Když se netrefí, přichází na řadu druhý tým. Když se trefí, musí člověk z druhého týmu, který byl zrovna na řadě v házení, vypít obsah kelímku, a až pak může jejich tým házet. Vítězí ti, kdo jako první trefí všechny kelímky druhého týmu.

Stezka odvahy
Ta snad k Halloweenu také musí patřit. Nebojte se toho, ani když jste uprostřed města jako my. Připravila jsem takovou trasu po městě, kterou šli všichni dohromady. Na začátku dostali obálku s rýmovanou hádankou, kam mají vyrazit. Na tom místě našli další obálku s hádankou, na dalším zase a tak dále... Nebyly to pořád básničky, když měli jít k soše Husa, měli tam třeba napsáno jen "1415", jedno místo měli vyfocené, na tzv. slepičí schody zase odkázal obrázek se slepičími pařátky... Takhle se dají lidi dostat na nějaké děsivější místo zábavnou formou. Já je dostala ke kostelu na kopci, ke kterému už musel dojít kousek každý sám. Tam na ně čekaly tři kýble plné hnusů (v jednom byla rozvařená kaše s muffiny, co se mi předtím zdrcly, v dalším rozmočený toaleťák z mumií a ve třetím zbytky, co jsem posbírala doma - rozmačkaná rajčata s rozvařenou rýží). V jednom z kýblů byly ukryté mince, které měli za úkol získat, ovšem sami mohli sáhnout také jen do jednoho kýble. Museli si tedy vybrat, a ti, kdo minci nenašli, pak plnili trestný úkol - tancovali makarénu na náměstí. Kupodiva to byla zábava i pro trestance, takže doporučuju!

Promítání hororu
Půjčila jsem si dataprojektor, na zeď natáhla bílé prostěradlo a skoro, jako kdybychom byli v kině. Skoro. Na výběr jsem dala šest hororů (V zajetí démonů, To, Zhasni a zemřeš, Annabelle, Nezvratný osud a Koralína a svět za tajnými dveřmi - kdo tvrdí, že to není horor, asi mu to rodiče nepusili v devíti letech s mylnou myšlenkou, že je to normální pohádka) a nechala je hlasovat, na který chtějí koukat. Nakonec to dopadlo tak, že jsme koukali na tři horory až do čtyř do rána, takže tohle se určitě setkalo s velkým úspěchem.

Soutěž o nejlepší kostým
Celou akci rozhodně pozvedne, když všichni přijdou v kostýmech. Nám se to podařilo, ať už byly kostýmy více či méně povedené. Motivací pro to je samozřejmě soutěž o ten nejlepší kostým. Vyrobila jsem obyčejné hlasovací lístky, kam mohli napsat tři nejlepší masky, rozdala je a nechala jim celý večer na hlasování. Na konci večera se pak sečetly hlasy, ti nejlepší se vyhlásili a dostali odměnu (pro první místo, v našem případě místa, jelikož vyhrál kostým Pata a Mata, jsem měla super gumu ve tvaru lebky a propisku s vystřelovací hlavou ducha, oboje z Tigeru - to je boží místo na všemožné kravinky).

Důležité samozřejmě je takovou párty doladit tematickým občerstvením a výzdobou, jak jsme si s tím poradili, najdete TADY.